Dvě práce z tohoto semestru, které spojuje dřevěný podklad a proces přenášení kresby na něj – Bojovník a drak a Židenická zahrada

I. Židenická zahrada, tempera na dřevěné desce (jasan?), křídový šeps
II. Bojovník a drak, tempera a akvarel na dřevěné desce, křídový šeps
a kresba na papíře

Na jedné konzultaci vyplynulo, že si potřebuji najít jiný podklad pro malbu/kresbu, než je klasické plátno. 
Doma jsem našel dvě prkna, se kterými jsem dále pracoval ve škole. Snažil jsem se dodržet klasický postup přípravy dřevěné desky jako podložky pro malbu. Kdesi v procesu přípravy a nanášení křídového šepsu jsem však udělal chybu a šeps mi začal opadávat. 

Byť bylo mým záměrem v této řemeslné části práce uspět, rozhodl jsem se s některými deskami pracovat i přesto, že z nich malba brzy opadá. „Znovuobjevil“ jsem kresbu z tohoto léta – bojovníka a draka. Rozhodl jsem se ji přenést přímo na opadávající šeps. Doslova ji opsat. Proč? Předcházely tomu snahy přenést kresbu například ze skicáku na větší nebo stálejší formát, nebo s ní pracovat dále a zachovat její křehkost.

Původní kresbu jsem zčásti překryl šrafurou, která vznikala díky dýhám na desce. Tyto zářezy mi mimochodem připomínaly zbroj, cosi jako kroužkové brnění. 

Druhá práce, kterou zde řadím jako první, má docela jiný motiv – pohled na jednu zahradu v Brně-Židenicích – ale stejný způsob přenesu na desku – taktéž jsem se snažil záměrně se držet původní kresby zahrady. Zde mě napadá, že to možná podmínil i charakter malby na desku, který (alespoň pro mě) vybízel k větší rozvážnosti, co a jak to namaluji.