Když člověk přijde v Bratislavě na Hviezdoslavovo náměstí, dostane se mu pohled na místo, jehož krásy zná už předem, spatřil je totiž už v jiných městech. Jen zeleně je tu k vidění možná trochu víc. Pod klenbou mohutných stromů prochází všechna ta místa příznačná pro každé náměstí. Tohle má však jednu zvláštnost. Když se necháte zlákat zpěvem ptáků a stínem stromů, když vystoupáte do jejich korun a budete pokračovat dál, otevře se vám pohled na nové, předtím neviditelné město. Je to město plné nových pohledů, město které překypuje obrazy. Chodníky jsou zde umístěny v různých výškách, spojeny jsou schodišti, žebříky i vysunutými lávkami, vyčnívají z nich vyhlídky a plošiny, které vám umožní vnímat krásy nového místa.

Projekt Městské ferraty dává návštěvníkům možnost zažít náměstí z jiné perspektivy. Otevírá jim nové
pohledy, pomáhá vnímat a lépe poznávat zeleň na náměstí, život v korunách stromů, spleť budov a střech Starého Mesta. S cílem maximálně zjednodušit a odlehčit vizuální stránku lávky se projekt odpoutal od snahy být bezbariérovým řešením. Zbavil se ramp, které opticky narušovaly podobu střech. Lávky jsou projektovány co nejsubtilnější, vzniká projekt městské ferraty. Projekt dostal nová pravidla, nezabývá se sklonem střech. Lávky jsou vždy odsazeny od hřebene ve vzdálenosti zabezpečující uživatelům budov odpovídající míru soukromí. Proto je odsazení u městských staveb 90 cm, u škol a budov spolků 120 cm a 200 cm u nemovitostí v rukou soukromých osob. Stezka je rozdělena na dvě úrovně obtížnosti, které mimo jiné definují i šířku stezky. Okruh s menší náročností se nachází na západní straně náměstí, skládá se z lávek širokých 90 cm a doplňují ho vyhlídky, terasy či tribuna. S náměstím lávku spojují schodiště, pokud by však stoupání po nich bylo pro někoho příliš náročné a nestačilo by mu odpočinout si cestou v jedné ze sítí v korunách stromů, nabízí se zde možnost využití výtahu. Náročnější část stezky provede návštěvníka spletí střech směrem k Slovenskému národnímu divadlu. Lávky se zde zužují na pouhých 70 cm a schodiště vystřídají strmé žebříky. Odměnou za zdolání tohoto úseku, zajímavého i pro zkušené sportovce, může být procházka mezi sochami na střeše VŠVU.